Balada z hor

-   C        G7       C   
Byl podzimní nevlídný den
F            G     C
Na horách už ležel sníh
F          G         C       Ami
[:na kraji města dům poslední stál, 
Dmi      G7        C
někdo tam písničku hrál:]

Tak prostou a milou jak vánek, co na jaře přináší déšť
chvílemi ostrou jak vrcholky hor, co muže vábí a zvou. 

Sundal jsem ze zad svou tornu a potichu vešel jsem dál, 
u okna seděl a jenom tak hrál, jak by mne čekal a zval.

Podivnou baladu zpíval, že pokořil nejvyšší štít,
na cestě zpátky jen jeden zlej krok, když našli ho, nemoh jít dál. 

Byl podzimní nevlídný den a na horách ležel už sníh,
tma jako samet skryla můj stín a refrén mě doprovodil.