Mašinfírovo blues

Text: Horymír Vohlídal  Hudba: Vladimír Krpálek
Střepy, Jihlava

Emi                           C             G
1) Na rezavejch kolejích jsem zůstal smutně stát.
Ami         Emi        Gdim         H7
Zarostly už trávou, já tolik měl je rád.
-     Emi                    C             G
Vždyť kdysi tudy supíval můj starej dobrej vlak
Ami           Emi       C7    H7   D    H7
teď je konec s párou, bohužel je to tak, jó
G              C     G        C     D    G
Tenkrát vláček do mraků hvízd parní píšťalou,
G                  C    G        A7        D
a na dvou strunách kolejnic zněl širou dálavou.
-  G            C     G         C      D     G
Ty časy už jsou dávno pryč, kdy jezdil parní vlak,
G             C    G        A7  D   G    H7
teď romantiku železnic vytlačil motorák. 

2) Poezie starejch časů zmizela jak sen.
Vím, že marně hledám svůj předvčerejší den.
Ač dál tu svítěj semafory vlakům na pozdrav,
přec je konec s párou - a páru jsem měl rád. 

Ref.: Jó, tenkrát...

3) Jak já by to vyřešil snad každej správnej chlap,
kterej měl svou páru tak vopravdově rád.
Svou uniformu svlíknout a bagančata zout,
k pravý dráze patří vždy uhlí, pára, čoud. 

Ref.: Jó, tenkrát...

4) Teď tu stojím jako sloup a je mi do breku.
Kde mám hledat štěstí? Kde najít útěchu? 
Ty elektrický obludy už pokořily svět - 
páře zvoní hrana, tak vraťte roky zpět. 

Ref.: Jó, tenkrát...