Pionýrský šátek
Bokomara

E                     Hmi
1. Leží ve skříni jak vzácná relikvie
D                     A            E
před šátky po babičce světu ukrytý je 
E                 Hmi7
že bych se styděl tak to zase ne
D         A                    D    E  Hmi  D E
stejně má svoje dny tam na dně sečtené. 

2. A vlastně nevím proč se dneska směju tomu 
vzpomínám jak jsem si ho hrdě nesl domů, 
byl ze mě pionýr no prostě slavnej den
a máma se tak divně usmívala jen. 


Ref. Hmi  A            E
Dnes už i ona sama věděla 
Hmi         A            E
však ho to přejde, žádný spěch
Hmi      A                  E
a že mně radost kazit nechtěla
D         A         Hmi    A Hmi
tak jenom nenápadně mlčela a hladila mě po vlasech. 

3. Když jsem pak v šestý třídě Novákový Lídě
posílal psaníčka ať ke mně domů přijde
vzkázala po Lence když pionýr jsem
tak táta zakázal jí chodit se mnou ven. 

4. Ta dívka copatá si do snů vnesla zmatek
to kvůli ní jsem tenkrát zavrh rudý šátek 
přestal jsem docházet a přestal sbírat sběr
a s Lídou do parku jsem chodil v podvečer. 

Ref: Tři týdny se mnou tuším chodila 
řek bych dva určitě nó tři snad
pak se mi někde s někým ztratila
no zas tak hrozně krásná nebyla
abych se kvůli ní měl prát. 

5. Pak si mě braly stranou učitelky soušky
abych se vzpamatoval navštěvoval kroužky
mně to přišlo hloupý a stal jsem se tak
schopný však pasivní až podprůměrný žák. 

6. Dlouho ten šátek ležel mezi prádlem v špíně
pak jsem ho smutně vzal a složil na dno skříně
ač trošku vybledl s ním stále vrací se
marnivá vzpomínka na Lídu z šestý Cé.