Mám snahu pomoci nejen svým klientům z výkladu karet, ale všem lidem a naznačit možnosti řešení a harmonizace mezilidských vztahů uvnitř sociálních a názorových vrstev i napříč mezi nimi. Mnohá pravidla samozřejmě platí univerzálně, jiná pouze v určitých situacích a jiná zase lze použít jen v určité sociální vrstvě.
  Vím, že nemohu všem nabídnout ucelený pohled na mezilidské vztahy, všeobecně přijatelný, ale snahu mám. Snad se shodneme všichni alespoň na názoru, že základem etiky je dodržování smlouvy. Smlouvu nelze porušovat, kdo má zájem smlouvu porušit, musí ji nejprve vypovědět, i výpověď je forma smlouvy. Zákon není formou společenské smlouvy, protože ho nelze vypovědět. Zákon je mocenským aktem.

  Především považuji za užitečné stanovit pojem soukromí jako uzavřené sociální skupiny, která si žije svým způsobem bez vazeb na jiné skupiny, rovnocenné nebo vyšší. V takové skupině je možné přijmout vlastní životní styl, často pod vlivem vlastního génia, tedy ducha. Génius loci, duch místa, génius agi, duch věku, duch soukromí uzavřené skupiny otvírají možnosti diverzifikovaného duchovního prostředí, ve kterém každý najde své místo. To však vyžaduje odmítnutí vlivu všezahrnujících církví a vyhlášení duchovní tolerance na základě skutečného přijetí zásad náboženské a názorové svobody. Takový rámec pak umožňuje řešení sociálních vztahů.
  Je ale pravda, že zánik vlivu sjednocující všezahrnující církve působí také rozrůznění hodnotových systémů a problémy jinověrců ve společném životě, pokud ale tato okolnost bude všeobecně známa a pokud budou přijaty tolerantní a všeobecně přijatelné etické normy, základní pravidla spolužití, popřípadě priority spolužití pro jednotlivé sociální skupiny, pak dojde i k sociálnímu smíru. Problémy však zcela odstraní pouze spolužití souvěrců. To však vyžaduje všeobecné přijetí a pochopení tohoto pojmu a ukončení démonizace alternativních duchovních cest.

  Nejčastěji řešíme vztahy uvnitř rodin a mezi partnery. Téma mezilidských vztahů nelze vyřešit ani obecně jedním článkem, přesto si myslím, že jeden článek může k nápravě vztahů v rodině přispět.
  Nový život začíná početím a mnozí rodiče v touze po dítěti jsou schopni velké oběti i finanční. Děti jsou pokračovateli rodu a nevhodnějšími adepty k předání majetku. Může se ale stát, že se děti rodičům zcela vzdálí a odcizí názorově i sociálně. Aby k tomu nedošlo, musíme se naučit udržet duchovní podstatu rodu. V zájmu společnosti je zajistit dětem výchovu alespoň do jejich deseti let, ale vhodné modely chování přijímají lidé až do svých třiceti let, vlastně celý život a proto by měli mít ve svém okolí někoho, kdo je připraví na život. Tradice rodu je určitě lepším zdrojem modelů chování pro osobní a životní prosperitu, než televizní seriály. Z takového pohledu na vztah rodičů a dětí pak lze odvodit funkci manželství a rodičovství: jde především o nástroj sociální partnerské jistoty a také o instituci plození detí, jejich výchovy a předání rodového majetku. S tímto vědomím by měli všichni do vztahu vstupovat a co dalšího mohou od vztahu očekávat pak záleží na osobnosti partnerů. Platí však ve vztahu rovnost, co si chce dovolit ve vztahu jeden, musí umožnit i druhému. Na této zásadě pak mohou vytvořit vlastní podobu vztahu.

  Pokud pro vztahy přijmeme všeobecně alespoň tyto zásady, mnohé vztahy se upraví a zklidní, mnoho lidí buude vstupovat do vztahu s reálnou vizí. Vztahy mají lidem uspokojit jejich sociální potřeby, ale žádný vztah není schopen uspokojit naprosto všechna očekávání. Je mnoho způsobů jak toto řešit, možnosti řešení pak dává kulturní úroveň, hodnotová a názorová orientace každého z partnerů, která se vždy v průběhu vztahu mění a dozrává.
  Problémem zůstávají cizí vlivy na vztah, může jít o přímé nebo nepřímé působení známých i neznámých osob. Toto je další téma související se vztahy, které je schopno zaplnit nejednu tlustou knihu. Patří sem i mentální očista od vlivů, které vztah narušují. Důležité je vědět, že úspěch vztahu nezáleží pouze na partnerech samotných, ale na vnějších vlivech ze širokého okolí. To je nutné hlídat, v lepším případě rozpoznat a v nejlepším odstranit.