GRAMATIKA

Gramatiko
esperanto.czechian.net/ucebnice/gramatika.html
members.chello.cz/malovec/GRAMATIK.HTM
gramatika-esperanta.navajo.cz/

Výslovnost a znaky

V esperantu se čte stejně jako píše, odlišné jsou znaky:
Stříška výslovnost upravuje a tyto znaky se čtou jako:	č	dž	ch	ž	š	ou
Na těchto stránkách používám tuto diakritiku:	č	ź	ch	ž	š	ů
Náhrada diakritiky 1. možný způsob:	cx	gx	hx	jx	sx	ux
Náhrada diakritiky 2. možný způsob:	c^	g^	h^	j^	s^	u^

Důvod záměny diakritiky se stříškou v esperantu za znaky užívané ve střední Evropě (čšźžšů):
Při práci na počítači lze použít běžnou sadu znaků a to umožňuje strojové zpracování textu.

Znaky   qwxy    se v esperantu neužívají.  Nahrazují se podle výslovnosti, například ks nebo kz.

Y esperanto nezná, po d,t,n, se čte i jako y, tedy tvrdě.

Při hláskování se za souhlásku přidává "o"   a bo co do e fo go źo ho cho i jo žo ko lo mo no ...

V esperantu je přízvučná předposlední slabika.
Pokud následuje souhláska, je přízvučná slabika dlouhá.
Pokud následují dvě nebo tři souhlásky, je krátká.

Podstatná a vlastní jména

Psaní velkých a malých písmen ve jménech je stejné jako v češtině. V esperantu se Esperanto píše s velkým E, protože jde o vlastní jméno neutrálního jazyka. Příslušnost k národu se píše malým písmenem: čecho, germano, ruso, anglo.

Esperanto má dva pády: nominativ (bez koncovky) a akuzativ,  ten přibírá koncovku -n
Ve všech pádech jednotného čísla mají podstatná jména koncovku -o
Ve všech pádech množného  čísla mají podstatná jména koncovku -oj
Akuzativ množného čísla má koncovku -ojn
Koncovka akuzativu -n i koncovka mn. č. -j se přidávají podstatným, přídavným jménům, i zájmenům:
otec: patro patroj patron patrojn,   její: šia, šiaj, šian šiajn

Čestné tituly překládáme do esperanta jedinym titulem "Mošto".

Určitý člen La, la (ten, ta, to) užíváme pro známé, konkrétní předměty.
Neurčitý člen en pro věci neurčité a obecné (jakýsi)

Přídavná jména
Mají koncovku -a
Stupňování:  pomocí pli-  víc-  a plej- nejvíc, třetí stupeň má zpravidla člen la
Přípona -eco značí vlastnost odvozenou od příd. jména
Přípona -inda znamená hoden něčeho:   honoro - honorinda  úcta - úctyhodný    laůdi - laůdinda   chválit -chvályhodný
Přípona -ebla vyjadřuje možnost: vidi - videbla vidět - viditelný    sanigi - sanebla  léčit - vyléčitelný.
Přídavná jména slovesná znamenající:
  a) činnost (příčestí činná) se tvoří předponami -anta, -inta, -onta,
  b) trpný stav (příčestí trpná) příponami -ata, -ita, -eta.

Přípona -ema vyjadřuje zájem o něco, sklon k něčemu nebo vlastnost
Přípona -eta (malinký) vyjadřuje zeslabení (zmenšení)
Přípona -ega znamená  zvětšení (zesílení)
Přípona -enda značí nutnost: vidi - videnda vidět, co se musí vidět
Přípona -inda vyjadřuje doporučení: vidi - vidinda co se má vidět.
Zájmena

Zájmeno tázací   ču mění větu oznamovací ve větu tázací, slovosled se nemění. Ve větě vedlejší se překládá slůvkem zda
Neurčité osobní zájmeno oni (čti ony) se překládá jako cosi, ono
Zájmeno přivlastňovací se tvoří přidáním -a k osobním zájmenům.
Zvratné zájmeno sia (si) se používá pouze ve 3. osobě
Předpona -ek znamená začátek nebo průběh děje a vyjadřuje slovesný vid: 
                                  aůdi - ekaůdi  slyšet - uslyšet     vidi - ekvidi  vidět - uvidět.
Předpona mis- znamená zápor či špatně: uzi - misuzi užít - zneužít, kompreno - miskomgreno porozumění - nedorozumění.

Zájmena tázací:           kiu - kdo          kio - co           kia - jaký            kies - čí, jehož   
Zájmena ukazovací   tiu - ten            tio - to              tia  - takový       ties - toho, těch
Zájmena neurčitá       čiu - každý     čio - vše         čia - všelijaký   čies - všech, každého 
Zájmena záporná       neniu - nikdo  nenio - nic    nenia - nijaký    nenies - ničí    

Slovo ajn znamená -koli  kiu ajn kdokoli,  kiam ajn kdykoli
Zájmena osobní: uvádí se ve větě vždy, pro rozlišení osoby a čísla

Číslovky

4 + 5 = 9                kvar plus kvin faras naů           kvar kaj kvin estas naů
9 - 5 = 4                 naů minus kvin estas kvar        naů minus kvin faras kvar
4 x 5 = 20              kvar-oble kvin estas dudek
20 : 4 = 5               dudek dividite per kvar faras kvin
21 : 4 = 5,25         dudek unu dividite per kvar estas kvin komo dudek kvin

Zlomky tvoříme příponou -ono  duono polovina,  sesono  šestina    tri kvintonoj  tři pětiny
Číslovky násobné tvoříme pomocí přípony -obla  triobla  trojnásobný    okobla osminásobný
Číslovky hromadné tvoří přípona -op  sesop  šestice

Slovesa

Způsob neurčitý (infinitiv) má koncovku   -i
Čas přítomný má koncovku          -as  
Čas minulý je tvořen koncovou   -is
Čas budoucí tvoří koncovka        -os
Rozkazovací způsob tvoříme pomocí koncovky -u 

Předpona re- znamená zpět doni - redoni  dát - vrátit
Přípona -adi značí trvání a opakování děje, vizitadi navštěvovat, redonadi navracet, 
Přípona -igi vyjadřuje činnost spojenou s dosažením cíle: učinit nějakým, dosáhnout stavu, něco vykonat
Slovo igi znamená učinit nějakým, dosáhnout nějakého cíle
Přípona -iźi vyjadřuje změnu stavu,  altiźi zvýšit,  transloźiźi přestěhovat, malgrasiźi zhubnout
Přípona -um nemá učitý význam a záleží na slovním spojení, plenumi splnit vyhovět,
Předpona for- značí pryč: sendi - forsendi poslat - odeslat, iri - foriri   jít - odejít,  jeti - forjeti  hodit - odhodit.
Podmiňovací způsob tvoříme koncovkou -us:  kion vi diras -  kion vi dirus   co říkáš - co bys říkal.
Příponami -ato, -ito, -oto tvoříme od slovesných kmenů podstatná jména slovesná, která znamenají trpnou osobu: eksameni - zkoušet
eksamenato zkoušet - zkoušenec právě zkoušený, eksamenito zkoušenec vyzkoušený,
eksamenoto zkoušenec, který bude teprve zkoušen.
Předpona dis- má často týž význam jako česká předpona roz- :  źeti - disźeti hodit - rozhodit, rozházet.
Avšak: smát se - rozesmát se  ridi - ekridi.

Složené tvary slovesné vznikají z pomocného slavesa esti - být a příčestí
a) činného s koncovkami -ante, -inta -onta nebo
b) trpného s koncovkami -ata, -ita; -ota. Užíváme jich tehdy,  chceme-li vyjádřit vzájemný časový vztah dvou dějů.
Tento vztah může být trojí:
a) oba děje probíhají současně: esti + -anta,
bj jeden z dějů minul dříve, než druhý začal: esti + -inta,
c) zamyšlenému ději předchází děj jiný: esti + -onta.

Příslovce

Stupňování: jako přídavná jména pomocí pli-  víc-  a plej- nejvíc

Předložky

Předložka je nemá určitý, samostatný význam.

Spojky
Spojku ke překládáme českými spojkami a) aby nebo b) že:
Po spojce ke s významem aby nebo že + mít (povinnost) má sloveso koncovku -u: la patro diris,
ke vi iru hejmen - otec řekl, abys šel (že máš jít) domů,
po spojce ke s významem že má sloveso koncovky oznamovacího nebo podmiňovacího způsobu:
Karlo diris, ke li iras
(-is, -os, -us) hejmen - Karel řekl, že jde (šel, přijde, by šel) domů.
Po spojce por + ke má slaveso v účelové větě vždy koncovku -u, mají-li obě věty společný podmět,
můžeme účelovou větu krátit: mi venis, por ke mi gratulu al vi, přišel jsem, abych vám gratuloval, mi venis por gratuli al vi, přišel jsem vám gratulovat.

Citoslovce
Přepisujeme podle konvence mateřského jazyka s ohledem na pravidla esperanta.

Zápor v jedné větě je vždy jen jeden

Slovotvorné předpony

al- k, ke: aldono přídavek, alveturi přijet
ambau- obou-: ambaumane obouručně, ambauflanke po obou stranách
antau- před: antauurbo předměstí, antauvidi předvídat
anti- proti: antifasisto antifašista
apud- vedle: apuddoma stojící u domu
arki- arci-: arkiepiskopo arcibiskup, arkikanajlo arcilotr
bo- spřízněnost sňatkem: bopatro tchán, bofilo zeť
ce- u, při: ceesti zůčastnit se, cemane po ruce
cef- hlavní: cefverko veledílo, cefepiskopo arcibiskup
ci- tento: cijare letos, ciflanke na této straně
cirkau- okolo: cirkaupreni obejmout, cirkauvojo objížďka
ciu- každo-: ciutage každodenně, ciuvespere každý večer
de- od: defali odpadnout, desalti seskočit
dis- rozptýlení: dissiri roztrhat, disvojo rozcestí
du- dvoj-: dulita dvoulůžkový, duparta dvojdílný
dum- během: dumpaca mírový, za míru, dumviva celoživotní
duon- polo-: duontempo poločas, duonpatro nevlastní otec, duonfermita pordo pootevřené dveře
egal- rovno-: egalbranca rovnoramenný, egalpezo rovnováha
ek- začátek nebo krátkodobost: ekbrili vysvitnout (slunce), zazářit (blesk)
eks- bývalý: eksministro bývalý ministr, exministr
ekster- mimo, vně: eksterurba mimoměstský
el- z, ven: eliri vyjít, ellerni naučit se
en- do, dovnitř: eniri vejít, enkonduko úvod
et- malo-: eturbo maloměsto, etburgo maloměšťák
fi- ošklivost, opovržení: fiodoro zápach, fihomo darebák
fin- dokončení: finlerni doučit se, finskribi dopsat
for- odstranění : forporti odnést, forsendi odeslat
ge- oboje pohlaví: gefratoj sourozenci, gehundoj pes a fena
grand- velko-: grandurbo velkoměsto, grandparte většinou
gis- až do: gisnude donaha, gisatendi dočkat se
inter- vzájemně: interkonsenti domluvit se, dohodnout
jus- právě před chvílí: jusnaskito novorozeně
kontrau- proti: kontraudiri protiřečit, namítat
krom- vedlejší: krompago příplatek; kromcaro přívěs
kun- spolu, dohromady: kunveno schůze, kunporti vzít s sebou
kvaron- čtvrt: kvaronhoro čtvrthodina, kvaronluno půlměsíc
kvazau- zdánlivý, jakoby: kvazaudiri naznačit, kvazauedzino družka
lau- podle: laulonge podél, lauvorte doslovně
mal- opak: malamo nenávist, maljuna starý, malfermi otevřít
mem- sebe: memmortigo sebevražda, memstudado samostatné studium
mis- nedokonalost: misuzi zneužít, mlskompreno nedorozumění
mult- mnoho: multjara mnohaletý, multflanka mnohostranný
ne- popření: negranda neveliký, nematura nedospělý
nov- novo-: novbakita novopečený, novedzo novomanžel
okon- osminový: okonfinalo osmifinále, okonnoto osminová nota
per- pomocí: perlabori vydělávat, perforto násilí
plej- nejvíc: plejparto většina, plejagulo nejstarší občan
plen- plný: plenmano hrst, plenluno úplněk
pli- větší: plimulto většina, plibonigi zlepšit
plur- více: plursenca víceznačný, plurvoca vícehlasný
plus- nad: plusvaloro nadhodnota, plusgajno nadzisk
po- po částech: pogranda ve velkém, pogrupe po skupinách
por- pro někoho: porinfana dětský, porpaca mírový
post- za, po: postmilita poválečný, postsekvo následek
pra- pra-: praavo praděd, prahomo pračlověk
preter- mimo, kolem: preteriri projít kolem, pretervidi přehlédnout
pri- o: priplori oplakat, pripensi uvážit
pro- kvůli, za: propeti přimlouvat se, prosit za někoho
pseudo- nepravý: pseudonomo pseudonym
re- znovu, opět: reverki přepracovat, resalti uskočit
retro- pozpátku: retroiri jít pozpátku
sat- dosyta: satdormi vyspat se, satludi vyhrát si
sen- bez, odstranění: senlabora bezpracný, senostigi vykostit, senkulpa nevinný
sia- svůj: siatempe svého času, sialoke na svém místě
sin- sebe: sindona obětavý, singarda opatrný
sub- pod, tajně: subskribo podpis, subridi smát se pod vousy
super- nad: superflua nadbytečný, supernatura nadpřirozený
sur- na: surhavi mít na sobě, surskribo nápis
tele- dálkový: telegvidado dálkové řízení, telestudi dálkově studovat
tra- skrze: trairi projít, traserci prohledat
trans- přes: transsalti přeskočit, transmara zámořský
tro- příliš: trodorlotita rozmazlený, trosargita přetížený
tut- celo-: tutmonda celosvětový, tutlegi celé přečíst
unu- jedno-: unulita jednolůžkový, unuanime jednohlasně
vic- zástupce, náhrada: vicrego místokrál, vicpeco náhradní díl
vir- samec: vircevalo hřebec, virbovo býk
 

-ac- zhoršení významu: domaco barabizna, skribaci škrábat
-ad- trvání: kuradi pobíhat, pafado střílení
-aj- věc: novajo novinka, presajo tiskovina
-am- mající rád: gastama pohostinný, muzikama hudbymilovný
-an- obyvatel, člen: vilagano vesničan, klubano člen klubu
-ar- souhrn: arbaro les, vortaro slovník, junularo mládež
-arb- strom: pomarbo jabloň, cerizarbo třešeň
-cj- mužské zdrobněliny: Jocjo Pepík, pacjo tatínek
-ebl- možný: videbla viditelný, trinkebla pitný
-ec- vlastnost: beleco krása, frateco bratrství
-eg- zvětšení: pordego vrata, grandega obrovský
-ej- dějiště: lernejo škola, kafejo kavárna
-em- sklon k něčemu: plorema plačtivý, dormema ospalý
-end- pasívní nutnost: skribenda letero dopis, který musí být napsán
-er- částečka: negero sněhová vločka, lignero tříska
-esk- podobný: japaneska v japonském stylu, vireska mužný
-estr- vedoucí: urbestro starosta města
-et- zmenšení: pordeto dvířka, rugeta načervenalý
-hav- opatřený něčím: flugilhava okřídlený, truhava děravý'
-i- stát, věda: Francio Francie, diptomatio diplomacie
-id- potomek, mládě: regido kralevic, hundido štěně
-ig- učinit: varmigi ohřát, dormigi uspat
-ig- stát se: varmigi ohřát se, blindigi oslepnout
-ik- nauka: poetiko poetika, informadiko informatika
-il- nástroj: flugilo křídlo, kombilo hřeben
-in- ženské pohlaví: regino královna, hundino fena
-ind- hodný něčeho: laudinda chvályhodný
-ing- nástrčka: kandelingo svícen, piediogo třmen
-ism- hnutí: socialismo socialismus, kubismo kubismus
-ist- pracovník, stoupenec: laboristo dělník, futbalisto fotbalista, komunisto komunista
-iv- schopnost: produktiva plodný, kreiva tvořivý
-iz- aplikovat: najlizi pobít hřebíčky, gluizi potřít lepidlem
-nj- ženské zdrobněliny: Manjo Máša, Mařenka, panjo maminka
-oz- bohatý něčím: sabloza písčitý, herboza travnatý
-plen- plný něčeho: dolorplena plný bolesti
-ric- bohatý: sablorica písčitý, florrica květnatý
-tuk- šátek: tablotuko ubrus, bustuko ubrousek
-uj- nádoba, strom, země: lavujo umyvadlo, pomujo jabloň, Anglujo Anglie
-ul- osoba určité vlastnosti: junulo mladík, bonulo dobrák
-um- přípona bez určitého významu: plenumi splnit, pendumi oběsit, kolumo límec, ventumilo vějíř