LETNÍ JAZYKOVÝ TÁBOR LANČOV
Angličtina - Esperanto - Němčina
angličtina - němčina - ruština - španělština
Esperanto
Literatura pro mládež v esperantu
Esperanto je plánový jazyk, sestavený z mezinárodních slov, která jsou většinou latinského původu, což jazyku dodává románský charakter. Podobá se italštině a španělštině, ale je pravidelné a má mezinárodní slovní zásobu (profesoro de historio organizis ekskurson de gimnaziaj studentoj al arkeologia muzeo), takže jako modelový jazyk je vhodným úvodem do studia cizích jazyků (tzv. propedeutická hodnota esperanta). Používá pouze základní samohlásky (aeiou), které zajišťují jasnou a zřetelnou výslovnost, má fonetický pravopis (podle zásady piš jak slyšíš), pravidelně ohýbá i odvozuje slova. Podstatná jména mají koncovku -o, přídavná -a, příslovce -e a slovesa -i (telefono, telefona, telefone, telefoni - telefon, telefonický, telefonicky, telefonovat). Množné číslo přijímá koncovku -j (mia favorata libro, miaj favorataj libroj - má oblíbená kniha, mé oblíbené knihy). Sloveso má pro všechny osoby jeden tvar, pouze se vyměňují zájména (mi telefonas - telefonuji, vi telefonas - telefonuješ atd.). Přítomný čas má koncovku -as, minulý -is (mi telefonis - telefonoval jsem), budoucí -os (mi telefonos - budu telefonovat), podmiňovací způsob -us (mi telefonus - telefonoval bych), rozkaz -u (telefonu - telefonuj). Rod je přirozený, to znamená, že pro věci a zvířata se používá zájméno ĝi (ono), jen u lidí je li (on) nebo ŝi (ona). Studenti se obvykle učí jen základní slova, protože odvozeniny si mohou vytvořit sami pomocí předpon a přípon, které mají určený význam. Tím se zároveň učí pochopit, jak v jazycích odvozování funguje. Pravidelnost znamená snadnost, ne však primitivnost (esperanto má např. více příčestí než čeština a tedy i více slovesných tvarů).
Plánový mezinárodní jazyk již v 17. století
předpověděli filozofé René Descartes, Wilhelm Leibniz a především
náš Komenský (ve spise Panglottia), protože viděli, že národní
jazyky jako cizí řeč zvýhodňují jeden národ proti ostatním a
stějně jsou pro většinu lidí nenaučitelné. Teprve v 19. a 20.
století volný pohyb obyčejných lidí po světě a vznik četných
mezinárodních slov vyprovokovaly řadu pokusů o sestavení
plánového
mezinárodního
jazyka. Většina autorů chápala jazyk pouze jako seznam slov a
mluvnických pravidel, avšak varšavský oční lékař Ludvík Lazar
Zamenhof (1859-1917) si uvědomil, že jazyk je navíc společenský
jev, kolektivní dílo určitého jazykového společenství, které jazyk
musí propracovat také literárně. Svůj projekt vytvořil tak, aby si
lidé sami mohli odvozovat nová slova a tím byli vtaženi do
vývojového procesu. Četnými překlady ze světové klasiky hned od
začátku spojil rozvoj jazyka i s literaturou. Krátce po zveřejnění
v roce 1887 pod pseudonymem Dr. Esperanto (Dr. Doufající) se vzdal
autorských práv, aby jazyk nevázal na svou osobu, ale nikdy pro
něj nepřestal pracovat. Našel hodně pokračovatelů mezi obyčejnými
lidmi i intelektuály, v jejichž literárních pracích esperanto
mnohonásobně rozšířilo svou slovní zásobu. Dnes má Světový
esperantský svaz zastoupení v 92 zemích světa, UNESCO uznalo jeho
přínos pro šíření kultury a vzdělanosti dvěma svými rezolucemi, na
internetu jsou vedle kurzů a
slovníků
také četné knihy,
turistické a encyklopedické
informace v esperantu. Ročně se pořádají stovky esperantských
setkání, seminářů, konferencí a kulturních festivalů, z nichž
největší je každoroční Světový kongres esperanta za účasti jednoho
až tři tisíce účastníků, vždy v jiné zemi světa.
Do esperanta se jednak překládají klenoty světové literatury (Bible, Korán, Andersenovy pohádky, Don Quijote, Král Lear, Mrtvé duše, Zločin a trest, Mistr a Markéta, Pán prstenů, Křest sv. Vladimíra, Válka s mloky, Bílá nemoc, Slezské písně aj.), píší se v něm však i díla původní, romány, povídky, básně, dramata, eseje i odborné knihy. Slovník esperantských spisovatelů z roku 2006 představuje 450 autorů. Některá díla se již považují za klasiku (Dětská rasa, Mr. Tot kupuje tisíc očí, Jako voda v řece, Metropolitán, Litomyšlský hřbitov, Život a smrt Mistra M’Sauda, Aljašská štafeta, Tanec kolem smrti aj.). PEN-klub má svou esperantskou sekci.