|
LETNÍ JAZYKOVÝ TÁBOR LANČOV Angličtina - Esperanto - Němčina |
||||||||||
|
|
|
esperanto - němčina - ruština - španělština
Angličtina
Knihy pro mládež v angličtině
Angličtina je západogermánský jazyk. Ve výslovnosti má 12 samohlásek, 8 dvojhlásek, 24 souhlásek, v pravopise však používá jen základní písmena latinské abecedy, tedy 6 samohlásek a 20 souhlásek. Přízvuk je u každého slova na jiné slabice. Přídavná jména jsou neměnná, podstatná jména přibírají v množném čísle koncovku -s (little boy, little boys - malý chlapec, malí chlapci). Tutéž koncovku přijímají i slovesa ve 3. osobě jednotného čísla v přítomném čase (he works - pracuje), jinak mají slovesa pro všechny osoby stejný tvar, pouze se vyměňují zájména (I work - pracuji, you work - pracuješ, we work - pracujeme, they work - pracují). Rod je přirozený, to znamená, že pro věci a zvířata se používá zájméno it (ono), jen u lidí je he (on) nebo she (ona). Většina slov může být beze změny tvaru podstaným jménem, přídavným jménem i slovesem podle postavení ve větě (work = práce, pracovní, pracovat), často mají mnoho rozdílných významů (stick = tyč, klacek, hůl, výprask holí, lízátko, řídicí páka, moula, dacan; tyčinkový, vyrobený s klacků, tuhý; napíchnout, trčet, bránit v pohybu, ošidit, přilepit se atd.). Asi třetina slov je původu germánského, dvě třetiny románského (z latiny přes francouzštinu).
Britský ostrov původně obývali křesťanští Keltové, po roce 500 začali na ostrov pronikat pohanští Germáni (z Dánska a Nizozemska), kteří do roku 800 také přijali křesťanství. V té době se Anglie stala terčem útoků skandinávských dobyvatelů. V roce 1066 dobyli Anglii Normané ze severní Francie, jejichž francouzské nářečí ovlivnilo místní germánské jazyky. Byl kladen důraz na kořeny slov, koncovky se při skloňování a časování vytrácely. Písemná podoba jazyka si získala tak velkou prestiž, že se po staletí téměř neměnila a zůstala dodnes v podobě, která odpovídá výslovnosti 15. století. Mluvený jazyk se však vyvíjel dál, takže dnes je mezi psanou a mluvenou podobou angličtiny velký rozdíl. V 16. století začala Anglie dobývat svět, britští osadníci postupně ovládli Severní Ameriku a Austrálii, v Indii získala Británie nadvládu. Světové rozšíření angličtiny pak dovršily úspěchy v ekonomice a technice. Dnes je angličtina mateřským jazykem asi 320 milionů lidí, další miliarda ji používá ve zjednodušené formě jako mezinárodní dorozumívací prostředek.
Anglicky psaná literatura se může pochlubit celou škálou zvučných jmen: Chaucer, Shakespeare, Milton, Swift, Defoe, Fielding, Scott, Byron, Shelley, Keats, Dickens, Thackeray, Poe, Melville, Hardy, Wilde, Twain, Whitman, Joyce, Shaw, Green, Hemingway, Faulkner, Steinbeck, Tolkien, Rowling aj. V angličtině existuje nejbohatší odborná literatura, zvláště v tzv. americké angličtině.
|
|
|
|
|||||